Joss Whedon o svém tajném snímku „Mnoho povyků pro nic“: rozhovor s Amy Acker

Facebook Twitter 05.11.11 | komentáře [0] | kategorie [5] | přečteno [779x] | Skye

Tak a poslední část rozhovoru je tu. Tentokrát s Amy Acker. O překlad se opět postarala Threcie.

EW: Joss mi říkal, že s Vámi a s Alexisem kdysi tuhle hru přehrával. Pamatujete si, kdy to bylo?

AMY ACKER: Myslím, že to bylo přibližně tři roky nazpátek? Někdy tou dobou.

A to už to nějakou dobu dělal (Shakespeara)?

Jo, to dělal ještě před tím, než jsem ho poznala. Když jsem začala dělat na Angelovi, což už bylo hodně dávno, už nějakou chvíli to dělal. Několik let dělal každý měsíc jednu hru a pak byly třeba tři roky, kdy neudělal ani jednu. Pak zase všechny přivedl zpátky a zase začal. Obvykle je skupina lidí, kteří tam jsou vždycky, a pak pokaždé přibere nové lidi.

Kdy jste se dozvěděla, že bude dělat Mnoho povyku pro nic jako film?

Myslím, že to byly přibližně tři týdny před tím, než jsme začali. Možná dva a půl týdne. Vím, že když se Clark Gregg rozhodl, že do toho půjde, bylo ještě pár lidí, kteří měli hrát tu roli, ale potom se objevily nějaké komplikace, takže on tak trochu přišel a všechno zachránil. Prohlásil: „No, měl jsem jen čtyři dny, abych se naučil celý text,“ a já říkala: „Jo, všichni jsme to zjistili minulý týden, tak si to tak neber.“ (Směje se)

Víte, kdo měl hrát Leonata před Clarkem?

Anthony Head.

Co Vám probíhalo hlavou, když vám Joss zavolal. To bylo na konci září?

Jo, přesně tak, ke konci září. Nejdřív jsem si říkala, „jasně, to zní skvěle!“ Alexis a já jsme se sešli s Jossem jednou nebo dvakrát hned po tom, co jsme se rozhodli, že do toho jdeme, a pak jsme zkoušeli tak týden před začátkem. Ale když jsme se první den objevili, říkala jsem si „páni, tohle je skutečný film!“ Vlastně jsme pořádně nevěděli, co nás čekalo, a když jsme viděli všechny ty náklaďáky a světla a všechno, každý si tak trochu říkal, „páni, vážně točíme opravdický film!“

Jak Vám Joss vysvětlil, že to chce držet v tajnosti?

No, vlastně prostě řekl, „nikomu to neřekneme, dokud neskončíme.“ Naštěstí, vzhledem k tomu, že každý bojoval, aby se naučil text a zjistil, co to vlastně safra dělá, nikdo doopravdy neměl čas. Myslím, že hlavní problém bylo ujistit se, aby o tom Nathan netweetoval. Zdá se, že tak se rozšiřují všechny zprávy na světě. (Směje se)

Jakých bylo těch 12 dní? Bylo něco opravdu extra?

Oh, ježiš, všechno to bylo vážně boží. Chci říct, byli to všichni mí oblíbení lidé, takže jsme se prostě flákali v jejich úžasném domě a museli jsme si tak trochu připomínat že, „počkat chvíli, my tu vlastně pracujeme!“ Prostě se to celé zdálo jako jedna velká dvanáctidenní párty.

Jak ten film vypadal? Jak to celé vypadalo?

Kostymérka šla nakupovat k nám do skříní a pak si prostě vybrala. Všichni máme na sobě naše vlastní oblečení a sem tam něco, co k tomu přidala.

Skončili jste natáčení včera? Webová stránka už funguje…(pozn. Rozhovor byl dělaný 24. října)

Jo. Myslím, že to (stránku) měli hotové v sobotu, když jsme natáčeli. Vypadá to, že – já jsem vlastně konec filmu nenatáčela, takže jsem tam včera večer nebyla – ale vypadá to, že to museli dát online vteřinu po tom, co skončili natáčení.

Proč si myslíte, že Joss natočil tenhle film, a proč to udělal tak rychle?

Myslela jsem si, že jen proto, že je super cool. Myslím, že on a jeho žena měli jet do Itálie na dovolenou a jeho žena prohlásila, „proč místo toho nenatočíš ten film, co chceš?“ Takže to je, proč to natočil teď. Ona je vážně skvělá. Postavila ten dům, ve kterém se to natáčelo. Chápete, ona prostě dokáže věci uvést do pohybu. Když Kai něco řekne, tak to pokaždé udělá.

Moment, Kai navrhovala ten dům?

Jo, ona je architektka. Postavila ho a navrhla ho a vybavila ho a všechno. Víceméně byste mohli ten dům natočit bez nás, jak v něm mluvíme, a stejně by to byl skvělý film.

V jakém je stylu?

Nejsem si jistá, jestli je to z Francie nebo z Itálie, ale všechno je staré a hřejivé a prostě je to to nejvíc přívětivé místo na světě.

zdroj: EW