Joss Whedon o svém tajném snímku „Mnoho povyků pro nic“: rozhovor se Seanem Maherem

Facebook Twitter 04.11.11 | komentáře [0] | kategorie [4] | přečteno [461x] | Skye

Je tady pokračování rozhovoru k filmu „Much Ado About Nothing“, tentokrát na otázky EW odpovídal Sean Maher (Firefly). Překlad opět Threcie. Díky.

EW: Jak se Vám podařilo udržet ten film v tajnosti?

SEAN MAHER: Já si myslím, že v tom byli zapojeni všichni, jen jsme čekali, až nám dá povolení o tom mluvit. Po tom, co vyšel můj článek (Sean veřejně odhalil, že je gay), měl jsem tuny věcí pro tisk, tak jsem se ho specificky zeptal, jestli můžu mluvit o filmu, a on řekl, že ještě ne. Já bych nikdy, ani za miliardu let, takhle nezradil jeho důvěru a myslím, že ostatní se cítili stejně. Byl to takový magický zážitek, protože každý, kdo tam byl, tam jednoduše chtěl být, víte, každým kouskem duše a srdce. Byl to vážně krásný zážitek a nemyslím si, že by to někdo někde prozradil.

Je to vážně sranda, že to držíte v tajnosti.

Nathan a já jsme se neviděli už věčnosti, takže se fotíme zleva, zprava na mobily. A Tom Lenk a já jsme spolu taky nějakou chvíli nepracovali. Naposledy jsem byl u Josse v domě, když Jane Espenson předělávala epizodu Golden Girls na The Golden Boys. Tom na tom dělal a já jsem přijel a pro Jane jsem tam byl taky. To bylo naposledy, co jsem byl u Josse v domě, takže Tom a já a Nathan se fotíme na mobil a Joss říká: „Opovažte se to dát na Twitter! Ještě ne!“

Řekněte mi, jak se to všechno dalo dohromady? Jak vám to Joss dohodil? Jak vás přesvědčil, abyste to udělal?

Tou dobou jsem byl v Chicagu. Bylo okolo 2, 2:30 ráno a jsem se akorát vracel do hotelu po práci. Měl jsem tam email od Josse, ve kterém psal, že dává dohromady obsazení do Mnoha povyku pro nic a že chce, abych přijel a hrál Don Johna. Řekl: „potřebuju sexy zločince, co říkáš?“ Nejdřív jsem byl zděšený, protože jsem Shakespeara nikdy nedělal, a Shakespeare s Jossem – vždycky mu chci učinit zadost, protože ho mám tak rád. Tak jsem mu řekl „rozhodně jdu do toho, jen mě nech se ujistit, že budu mít volno.“ Promluvil jsem s manažerem, ten zavolal Playboy Club. Ironie byla, že jsme v tu dobu od Playboy Clubu dostali nějaký čas volno a v den, kdy jsem začal zkoušet na Mnoho povyku tu show zrušili. Bylo to trochu hořkosladké, ale podívejte, jsem si celkem jistý, že bych udělal téměř cokoli, o co by mě Joss požádal. Pro mě to nebylo žádné velké dilema. Ale stejně to pro mě bylo trochu děsivé. Byla to jedna z největších výzev, co jsem kdy přijal, ale přesto mi to nepřišlo jako práce.

Proč to byla taková výzva?

No že to byl Shakespeare! Shakespeara vůbec není snadné udělat správně. Myslím, že v tomhle případě, protože jsme natáčeli v tak krátké době, museli jsme všichni přijít naprosto připravení, znát naše linky, vědět naše nástupy a odchody. Nebylo moc času, abychom scénu brali několikrát. Nebylo moc času na víc nastavení kamer. On vlastně přišel a natáčel živé představení, což bylo vzrušující a strašidelné najednou. Chci říct, že to byla neskutečná výzva, ale ve stejnou chvíli jsem to vůbec nevnímal jako práci.

A navíc jste tam byl s Whedonovými kolegy – skvělí lidé pro spolupráci, nemám pravdu?

Některé z nich jsem nikdy nepotkal. A samozřejmě, s ostatními jsem znovu trávil čas s největším nadšením, jako s Amy Acker a Nathanem – naše životy jsou někdy tak hektické, že se stěží někdy vidíme. Je to vážně dar se sejít a dělat pro něj na něčem, co máme rádi. Pak je samozřejmě ještě pár herců, o kterých vím, že s Jossem pracovali, ale se kterými jsem před tím nikdy nepracoval.

Je pro vás hrát zločince novinka?

Absolutní novinka. A to jsem taky Jossovi řekl! Včera večer jsme točili moji poslední scénu. Prostě jsem si užíval tolik legrace, když jsem tu roli hrál. On je prostě tak krásně zlý, jak se snaží překazit bratrovo štěstí a zmařit svatbu v té hře. Akorát jsme dokončili scénu a já jsem odešel, seděl jsem tam a tak trochu se ušklíbal s Jossem a on povídá: „Jsi takovej parchant.“ Je to taková sranda být parchant, protože jsem nikdy parchant nebyl! On povídá, „děláš si ze mě srandu? Hraješ parchanta skvěle.“ A já povídám, „ne, je to poprvé.“ On je chytrý, není jenom zlý. Líčí všechna ta nedorozumění a zasazuje všechna ta semínka podvodu a je prostě tak zlomyslný, ale takovým promyšleným, inteligentním způsobem. Byla to vážně, vážně zábava ho hrát.

Jak je ta hra zmodernizovaná? Jaké má ten film vibrace?

Má to takový současný vzhled. Instrukce, které jsme od Josse dostali, říkaly, abychom se snažili působit reálně, především co se týká jazyka. Abychom si nehráli na velkého Shakespeara, ale abychom byli důvěrní a abychom se snažili to přiblížit reálnému způsobu řeči, jak jen to jde. A Jossův dům byl velkolepý. V žádném případě okázalý, ale prostě bludiště chodeb a tolika různých ložnic a bazén, ze kterého je výhled na hory Santa Monica. Je to úchvatné, prostě to nejlepší místo pro film. Každý, kdo tam byl, tam tak zoufale chtěl být, že jste to mohli cítit. Vážně nám připadalo, že děláme něco velkého. Takže jsem nadšený.

zdroj: EW